Svědkové Jehovovi

Konec světa

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí. (Karel Čapek)

Co by to bylo za náboženství, kdyby v sobě nemělo nějaký prvek, kvůli kterému se to celé vyplatí? Víra zpravidla poskytuje nějaký druh naděje, která nám v tomto životě pomáhá, abychom se z toho nezbláznili. Třeba, že po smrti budeme z tohoto slzavého údolí vzati a odměněni. Ale to nemá šťávu – individuální postupné odchody jsou jen pro ty méně radikální víry. Hustější je, když celá církev čeká konec světa, kdy například všichni křesťané budou „vytrženi“ a poletí do nebe, nebo bude jiné dramatické představení, kdy bezvěrci zuří a vyvolení na ně dělají dlouhý nos. Tato událost má nastat zítra, možná ještě dnes. A v tomto stavu jsou po celou dobu, kdy církev existuje.

Jak jsou na tom Svědkové? Už víme, že uslyšíme něco opravdu originálního. Je to tak. Nuže, Svědkové věří tomu, že konec světa už přišel, jen jsme si toho nevšimli. Ano. Zlý Satanův svět již padl, Jehova již zvítězil. Druhý Kristův příchod už máme za sebou, Ježíš už je tady

To byla tak: V devatenáctém století si Američan Charles Russel uvědomil, že bůh ho používá k obnovení pravého uctívání. Začal tedy shromažďovat své následovníky a počítat, kdy nastane konec světa. Taky měřil pyramidy, protože věřil, že to bude klíč k mnoha předpovědím (to byl podle dnešních jehovistů samozřejmě nesmysl, ale víte, byla to dětská léta pravých křesťanů, to je nutno tolerovat). Russel pod božím vedením vypočítal rok konce světa. Nic se nestalo. Nebylo to boží vedení. Proto počítal znovu a pod skutečným božím vedením stanovil rok 1914. Konec světa opět nepřišel, ale naštěstí vypukla světová válka. Jehovisté si dodatečně uvědomili, že výpočet byl přesný. Kristus v nebeské říši svedl boj s Ďáblovými démony, porazil je a stal se králem Božího království. Démoni museli z nebe odejít a tím se ocitli v blízkosti Země. Ta pocítila jejich přítomnost jako skokové zvýšení zla – začalo to největší válkou v historii lidstva a pokračovalo katastrofami, epidemiemi, zemětřeseními, padající morálkou a vším hrozným, o čem nás každodenně přesvědčují zprávy na Nově.

Ale aby se nevytratilo napětí a nezmizel Godot, který má přijít a všechno vyřešit, čekáme ještě na Kristův příchod fyzický. Ten už uvidí všichni. Má přijít ještě za života generace, která zažila ten duchovní příchod. Protože generace roku 1914 právě vymírá, vidíme, že jehovisté jsou správná akční církev, které dokáže vytvořit to pravé drama.

K těmto pravdám se jehovisté dopracovali postupně. Nepřišli na ně řadoví členové, protože ti nesmějí nijak vyjadřovat svůj vlastní názor na bibli. Všechny nové nauky přináší jen vedoucí sbor.

Pravdy jsou objevovány postupně. Čas od času je zveřejněna nějaká nová nauka. Zpravidla je odhalena v proslovu vysoce postaveného jehovisty na celostátním sjezdu. Říká se, že „přišlo nové světlo“, jako že Jehova osvětlil nějakou další pasáž bible. Je zajímavé, že to místo mohlo být stejně kvalifikovaně interpretováno i předtím, ale jinak. Je to zdůvodněno tím, že Svědkové si předtím neuvědomovali všechny souvislosti, nebo tak nějak. Organizace se možná dokonce za chybný výklad omluví. To má být dalším důkazem poctivosti této víry.

Příkladem může být kromě upřesňovaných dat konce světa třeba postoj k Židům. Na počátku byli Židé stále označováni jako bohem vyvolený národ, a byly o tom vydávány knihy a brožury. Později se zjistilo, že Židé už vůbec vyvoleným národem nejsou, a bylo to opět nezvratně prokázáno.

Svědkové Jehovovi také do sedmdesátých let 20. století bez výčitek kouřili. Pak to bylo označeno za těžký hřích a začalo se kvůli tomu vylučovat. Někdy předtím bylo také odhaleno zlo krevních transfúzí. Do třicátých let se všichni jehovisté těšili, že přijdou do nebe. Když se pak zjistilo, že většina má navždy žít v pozemském ráji, velmi se radovali.

Jak popisuji jinde, stalo se, že moje víra v dogma jehovistů ochabla a já začal přemýšlet o bibli svým vlastním rozumem. Ve 24. kapitole Matoušova evangelia vypráví Ježíš Kristus o průběhu konce světa a o tom, co bude předcházet. Nemohl jsem si pomoci, ale když jsem si to četl, bylo tam popisováno něco trochu jiného a v jiném časovém pořadí než říkali jehovisté. Vysvětlil jsem Vendovi, jaký výklad se mi zdá logický. Rychle se ohradil a tvrdě mě napomenul. Později, když jsem politoval svého zaváhání ve víře a opět pochopil že výklad Svědků musí být správný, mi Venda řekl: „Mílo, ty jsi tehdy říkal úplně překroucené věci.“ Omluvně jsem se usmál…

Po nějaké době přišel celostátní sjezd a objevilo se nové světlo. Jednalo se o změnu výkladu 24. kapitoly Matouše. Organizace pochopila, jaké je správné vysvětlení. Moje překroucené úvahy se staly oficiální naukou…

Svědkové Jehovovi prohlašují, že jejich nauky jsou pouze naukami bible. Některé příběhy vyprávějí, že věznění či jinak izolovaní jedinci se téměř stali Svědky pouze vlastním nezaujatým čtením bible. Ale skutečnost je jiná. Nauky jsou vytvářeny vedoucím sborem – výborem několika nejvýše postavených jehovistů. Ano, myšlenky jsou vždy podpořeny biblickými texty, ale – bible je tlustá kniha. Vždy se v ní najde nějaká pasáž, kterou můžete přečíst a říci: podívejte se, toto říká přesně to, o čem teď mluvím.

Pokud člen organizace dá najevo, že nesouhlasí s nějakou tezí předkládanou organizací, je označen za pyšnou a nepokornou osobu, v podstatě rozvratníka, vzbouřence. A vzbouřit se proti organizaci jehovistů znamená cejch smrti. I kdyby se organizace skutečně mýlila, pokorný boží služebník má stejně přijmout všechno, co říká, protože ona je ustavena Jehovou k vedení. Prosazování vlastních názorů je znakem nezralosti, je hříšné, rozvracečské a podobá se praktikám Satana.

Co se týká konce světa, jehovisté jej čekali každým okamžikem už v době svého vzniku a očekávání trvá to po celou dobu jejich existence. Jedna pamětnice vypráví, jak se někdy ve dvacátých letech minulého století modlila k bohu, aby ještě pozdržel konec, ať může zvěstovat víru a tak zachránit co nejvíce lidí. Zdá se, že tuto modlitbu Jehova zcela vyslyšel, stejně jako všechny modlitby, které ho prosí, aby nic nedělal.

Jsi svědek Jehovův?

Nu, jak začít? Zřejmě se na těchto stránkách necítíš dobře, protože jsi přesvědčen, že ti chceme ublížit. Těžko lze argumentovat, když každý argument druhá strana považuje za léčku. Znám to. Člověk nechce slyšet nepříjemnou pravdu. Nikdo z nás nechce slyšet, že dělá chybu a že třeba značnou část svého života promrhal kvůli chybnému rozhodnutí. Je k tomu potřeba opravdu velká morální odvaha. Ale nic víc. Jen se nebát použít vlastní rozum. Vyplatí se to!

Je to, co zde píšu, pravda?

Jak už říkal Indiana Jones svým studentům: kdo chtějí vědět, co je pravda, ať jdou k filosofům – nás zajímají fakta. Pravdu si přivlastňují jehovisté, kteří zdůrazňují, že jen oni mají tu jedinou, absolutní Pravdu, a nemohou se mýlit. Určitě je nechci napodobovat, proto jen prohlašuji, že se snažím o co největší objektivitu.

Zajímavější je, co řeknou o těchto stránkách sami jehovisté. Zkuste se jich na některou otázku zeptat – stanete se svědky jedné z nejmarkantnější ukázek, jak moc zakletí lidé to jsou. Odpověď vám řeknu předem: „Je to snůška lží a pomluv. Nic z toho není pravda.“

Některé příklady si můžete přečíst v kapitole Zeptejte se jehovisty.

Tričko „Svědkové Jehovovi vědí všechno“

„Jehova“?

Jan Werich jako císař Rudolf II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař volá: „O Adonaj, o Jehova!“ Jsou to slova z hebrejské části bible. Jak by vám vysvětlili jehovisté, adonaj znamená pán a Jehova je jméno – tak se prostě Pán Bůh jmenuje. Je pravda, že to jméno je v textu bible všude tam, kde je v českých biblích napsáno Hospodin. A taky je pravda, že ač je to podle jehovistů nejdůležitější pojem ve vesmíru, nikdo neví, jak se opravdu má vyslovovat – zda Jehova, Jahve, Jahveh, či jinak.

Americký brouk?

Píšeme, že jehovisté říkají to či ono. Ve skutečnosti to není pravda. Řadový jehovista si nesmí dělat vlastní názor, pouze opakuje oficiální, celosvětově platné nauky, které stanovuje výbor nejvyšších jehovistů sídlící v Brooklynu („vedoucí sbor“). Polemizovat s jeho tvrzením se rovná trestu smrti (při posledním soudu). Jestliže tedy komunisti říkali, že mandelinka je americký brouk a jehovisté jsou americkým náboženstvím, v jednom případě nelhali.

Zvěstovatelský pár